Dopis od pana Zdeňka Mrázka
Vážená paní ředitelko,
Pohořelské škole přeji do další stodvacítky co největší podíl úspěšné pedagogické práce,
stálou a neutuchající lásku k dětem a k jejich učení,
ale také požehnané chvíle zaslouženého odpočinku pro Vás i Vaše kolegy učitele.
Vždy byl učitel jednou z nejpřednějších osobností na vesnici a já jako historik musím jen litovat,
že to soudobá společnost už takto nevnímá.
Vaši žáci jsou slušní a zdvořile a zvučně prokazují úctu dospělým formou pozdravů.
Kdykoli vstoupím do vaší a zároveň naší školní budovy, přeji si být znovu chlapcem
a prožít aspoň jednu vyučovací hodinu v těch prostorách, kde jsem se kdysi naučil triviu.
Nynější úkoly jsou však jiné a tyto myšlenky je lépe nechat ve svém nitru,
anebo je svěřit tomu, kdo je může pochopit.
Zdeněk Mrázek